Vizážistika

Náplní této služby je poradenství v oblasti barvové typologie, líčení.

Barvová typologie

V rámci poradenství Vám sdělím, jaký jste barvový typ ( jaro, léto, podzim, zima ) a které barvy podpoří Vaši osobnost. Dále je možné rozšíření palety vhodných barev a studených tónů, jejich nasycení a jasu.

Líčení

Vybereme líčení přesně odpovídajícímu Vašemu typu. Naučím Vás správně pečovat o Vaší pleť, zvládnout základní technické postupy při líčení a osvojit si správné návyky s líčidly.

V dané oblasti nabízím:

• denní líčení
• večerní, plesové líčení
• svatební
• poradenství ohledně péče o pleť  

Historie líčení – od lesních plodů, jedovatého olova

Make-up součástí života všech Egypťanů

Make-up je používán již od dob starého Egypta, tedy po tisíce let, a v průběhu svého vývoje se neustále mění. První kosmetické přípravky se používaly již za 1. dynastie (3100 – 2907 př. Kr.). Používala se mazadla a masti pro hydrataci a výživu kůže, která měla zároveň chránit oční víčka před vznikem už tehdy nežádoucích vrásek. Před horkými slunečními paprsky se Egypťané chránili oleji. Ve starém Egyptě se líčily nejen ženy, ale i muži a děti. Make-up byl běžnou součástí každodenního života. Nejvýraznější na obličeji byly oči. Ty se zvýrazňovaly zelenou a černou barvou. Zelená barva se nanášela po celé ploše horního víčka, někdy až ke kořeni nosu. Černidlem se líčily silné oční linky, které rámovaly celé oko a od vnějšího koutku se protahovaly až na spánky. Stejnou barvou se zvýrazňovaly i řasy a obočí, které se stejně jako oční linky táhlo až na spánky. Líčení očí sloužilo zároveň jako ochrana před záněty a podrážděním. Na rty se nanášela rudá barva. K odličování sloužila křída s olejem.
Egypťané nezapomínali ani na vlasy a nehty, které si barvili pomocí heny, už v té době hojně používané. Znali také tetování.

Bílá pleť ideál všech Řeků a Římanů

Ve starověkém Řecku byla ideálem krásy bohyně Afrodité. Ženy se jí snažily vyrovnat, a používaly proto bílý pudr k zesvětlení pleti, který se vyráběl z olova a byl prudce jedovatý. Zdraví a krásu podporovaly i dalšími způsoby -  ke zvlhčení pleti používaly med, k ochraně před ostrými slunečními paprsky olivový olej a také si barvily vlasy. Do arsenálu kosmetických přípravků patřily parfémy, pudry, oční stíny, rozjasňovače, vosky, pleťové vody, včelí vosk a lanolín. Hlavní složkou mnoha přípravků byl olivový olej. Jako vůně se používal napuštěný vonnými látkami, s práškem z černého uhlí sloužil jako oční stín. Pasta z olivového oleje smíchaného s červeným pigmentem a včelím voskem sloužila jako rtěnka.

Vlasy se nosily dlouhé spadající na ramena. Doplňovaly se stuhou nebo čelenkou. V helénistickém období se vlasy nosily kudrnaté.

Vzorem pro římskou módu byla móda řecká. K ideálu krásy stále patřila světlá až bílá pleť. Naopak obočí se velmi zvýrazňovalo, aby oči působily hlubším dojmem. O vzhled Římanek se staraly otrokyně a tato péče zabrala spoustu času. Ženy nosily velmi rafinované účesy. Vlasy se kadeřily a byly doplňovány příčesky. Nosily se také plavé paruky, a ti, co si je nemohli dovolit, si vlasy barvili do plavých nebo červených tónů.

Řasenka z popele, bezinek a ricinového oleje

V průběhu středověku se lidé příliš nelíčili, velký „kosmetický převrat“ přišel ale v době prvních křížových výprav. Bojovníci, kteří při válečných výpravách do orientálních zemí nepadli, s sebou do Evropy přiváželi luxusní parfémy a exotické materiály sloužící k výrobě make-upu.Líčení se ve Evropě stalo módní záležitostí až v období renesance. Nejdříve bylo výsadou zejména urozených a až v průběhu 18. století tento trend postupně pronikl také mezi nižší vrstvy. Podle dobových portrétů je patrné, že renesanční líčení bylo jemné a charakteristické především velmi úzkým a vysoce klenutým obočím.

Viktoriánská éra se sebou přinesla návrat glamour stylu, jehož cílem bylo zvýraznit ženskost a umocnit smyslnost. V módě byly především dlouhé a výrazné řasy. Řada žen si řasenky vyráběla podomácku smícháním popele, rozmačkaných plodů bezinek a ricinového oleje. V roce 1840 známý londýnský parfumér Eugene Rimmel vyrobil vůbec první řasenku na světě. Slovo "rimmel" proto v řadě jazyků znamená "řasenka". Obliba líčení očí souvisí také s rozvojem fotografie. Na černobílých fotografiích totiž zvýrazněné oči vypadají lépe.
V roce 1913vznikla firma Maybelline. Chemik T. L. Williams, navrhl první moderní řasenku, téměř jak ji známe dnes. Barva se sestávala z antracitového prášku a kosmetické vazelíny, prodávala se v kulatých nádobách a nanášela se malými štětečky. Tento výrobek William pojmenoval "maybelline" - částečně podle jména své vlastní sestry (Mabel) a částečně podle hlavního výrobního materiálu (Vaseline). Ve filmu "Intolerance" D. W. Griffitha z roku 1916 byly pak poprvé použity umělé řasy z lidských vlasů a gázy.

Roku 1957 uvedla Helena Rubenstein, odbornice přes kosmetiku, na trh svoji řasenku "Mascaramatic". Jednalo se o první řasenku v tubičce, která se nanášela praktickým kartáčkem na hůlce. Tato inovace byla v oblasti kosmetického průmyslu naprosto průkopová a propagovala ji i jedna z tehdejších největších módních ikon modelka Twiggy.